Pavlína Kollárová

Příjezdy strhl čas

Důlek zarostlý trávou
Plonkové srdce
Má zaplatit
Nebo ji život dluží?
Na špičkách bot nitka z pavučiny
Rozhodnutá hloubila patou jamku
Pavouk nosí štěstí

Zaplatila
s tučnými úroky
ještě stále mu
vrací zpět
Za věrnost
zbytek prý odpouštějí
...některým ...

Vylétl
jenom se zablesklo
Vysoko nad ní se
bílá čára
trhá na vzpomínky
Když byl malý kluk
počítali spolu
na nebi beránky

Přivřít aspoň jeho stín mezi dveřmi
proklouzl klíčovou dírkou
jak paprsek světla
když mizel na schodišti
Počítala na obou rukách
Vrátí se...

S jazykem na vestě
Už ne
Stačilo
Nabídni si
sladké po obědě
Oči v sloup
škraboška s podkovou
Ruce hluboko v kapsách
Trhni si
o zákusek nejde

Škemrám a prosím
Jen tolik co umíš
             Nikdo mi srdce nezahřál více
Žes' pochopil a víš
             Jsem jaká jsem
...a trochu štěstí
              Svéhlavé těkavé -
              prchne ani se nenadám
Přítomnost blízkost
-nadechnout ve stejné vteřině

               To mi dej

S vidinou většího pustil

rozčepýřeného vrabčáčka z hrsti

Posbírala ztracená pírka

zatímco on se plahočil za holubem

ušila si křídla

Nechtěla uletět

ona je jeho holubicí

Na zádech trička nakreslený terč

desítka mezi lopatkami

Trefíš se?

Pak ale mineš srdce

je více nalevo

možná strachy spadlo do kalhot

Tolik si přála

Zasáhni ho

Šedesát upocených minut

tepláky

počítání do osmi

V hlavě jen ONA

a výdech a nádech...

Za dveřmi

nekonečná povinnost

A v hlavě ...???

Očistné pondělí

Ztlumila emoce a  city

Nastavila robotický chod

Uklízený byt

iluze domova

Láska

neskutečný nepořádek v srdci

Vypnula stroj

chce být milována

...

Zbavila je obě obnošené tísně

svlékla je až na holá ramínka

Zítra v novém hadříku

za pár kaček

zkusí dýchat znovu

...

Špendlíkem do duše

Našla ten správný čas

aby vpíchla

povzbudivé sérum

Věděla

že rozkvetou

První spláchla

Hořká nerada polkla

S posledním explodoval gejzír

Slané potůčky hasí v plné síle

Konečně po povodni klid

Nechce nic slyšet

Nakopla by to

vidina zasažené branky ji rozesmála

ale na trávě byla slza

přišlo ji to líto

bála se udělat krok

Jednu by s chutí do sebe obrátila

vypálit toho červa

posbírala jablka

aspoň upeče štrúdl

Řeknu mu to

sbírá argumenty

svázaná slušností

na puse visací zámek

Inspirace

U břehu na silon

chytat mizející slova

Skorec mazaně mizí ve vodě

Šaty na ramínkách

Skřivánek nad žitem

Verše svázané

do kytic z lučních vůní

V panelové stavebnici

na betonovém koberci

noty a slabiky 

...

S nákladem na srdci

stručná

šetří slovy

musí mu všechno říct

Ozvěna v prázdnu

za ní zůstala

Konečně ji naslouchá...

Idol

Statný a urostlý

K širokým ramenům se přimyká

drobounká sirka

Snaží se rozhořet polínko

dokud ji nedojde

jak natvrdlé jsi poleno

Nastražím mucholapku

Všechny do poslední vychytám

a pak mi přijde líto

že jsem ti přilepila křídla

Daruji život velkoryse

Jenom ať nebzučí

Má hlava není úl

Růže

Uklízím zahrádku

Na zimu sháním duchnu

Medicínku na neduhy

Místo na slunci

Oplácíš škrábnutím na kůži

Až zavoníš

odpustím ti trny 

Výtahem do srdce

Uvíznout mezi myšlenkami

Na stěnách grafity

s jediným monogramem

Vtisknout se do všech koutů

S každou pohnutkou v mysli

rozpínat se a bobtnat

Dokud mě volným pádem

nepošleš do sklepa

jak odložené vzpomínky

...

Táhnoucí vlastní přízi

kmitám na jehlicích

Ještě stále ten svetr

rád nosíš

I s ažurami