Novinky na webu
Melanie Nováková
nová poezie
V CUKRÁRNĚ
(aneb na rodičovské)
Eli proč pištíš?
Tady si sedněte...
Vyberu vám dobrotku...
Maty sundej si tu bundu!
Emílie Kozubíková
Zavržení retromódy
Laurinka vypracovala domácí úkol. Maminka se na její pečlivě vmalovaná písmenka hezky usmála a dál neúspěšně tišila lamentace tety Anči, jak že je sama a oni, že si žiji tak pěkně pospolitě. Tatínek vyšel z pracovny a rozbalil hořické trubičky ležící na jídelním stole, aby jednu z nich vmáčkl tetě mezi rty a lamentace zastavil. Konečně se tak mohli rodiče Laurinky dobrat k prosbě, aby jím teta zapůjčila nějaké její oblečení i něco po strýci na silvestrovské retro-šou. Teta Anči se ještě nad její samotou proslzela, asi tak do půli trubičky, pak ochotně přislíbila a významně pohlédla na neteř:"Laurencii budu mít tedy na hlídání?!" Laurinka jí pohled oplatila, zavřela školní sešit a odhrnula záhyb proužkované mikiny."Budu se hlídat sama."
Melanie Nováková
nová poezie
TVARY TMY
Uprostřed tunelu
hmatá v prostoru
Myšlenky chaotické
nezvaná návštěva...
Žofie Zejdová
Škapulíř
Možná si při vyslovení slova škapulíř vzpomenete na Viktorku, známou to literární postavu z Babičky Boženy Němcové. Já ovšem takový kouzelný škapulíř dostala od kamarádky, také "básnířky". Bylo to úsměvné, dala mi ho se slovy: "odhání zlé síly, plní přání, šest neděl ho
Marie Grohmannová
V Kuala Lumpuru pršelo. Po dlouhém letu příjemné osvěžení. Ubytováni jsme byli v hotelu s vyhlídkou na město, kde prosklené výtahy jezdily po venkovních zdech výškových budov, bydleli ve 20. patře s bazénem na střeše a s výhledem na pýchu Bornea - dvojčata, spojená lávkou.
Dajana Zápalková
nová poezie
Dětská hra
Vzpomínám dětskou hru -
má mě rád - nemá mě rád
trhám lístky kopretiny
nikdo bez viny
Milan Pastrňák
nová poezie
Vánoční recept
Nejprve sníh navršíš, uplácáš,
a na tom kopci postavíš hrad,
se všemi věžičkami i praporkem,
Libuše Matysíková
Vánoční Reminiscence II
ukázka ze sbírky
"Autorka předkládá dětem říkadla, dospělým pro změnu náročnější formy poetických vyjádření, jakými jsou sonety, akrostich i méně známý distichon. Ve své tvorbě vzpomíná, uvažuje, hodnotí i srovnává." úvodní slovo Jindra Lírová
POHÁDKA O ROKU
Svět je celá pohádka
a kdo má správná kukátka
vidí to, co mnohý z lidí
ještě dlouho neuvidí
Melanie Nováková
nová poezie
Vánoční
Je z jiného těst
nepomůže zpracovávat a hníst
Válečkem jednolitou
hmotu nevytvoří...
Zdeněk Hledač
nová poezie
zlatokopka a sňatkový podvodník
že půjdem ve dvou... kampak asi?
v seznamce lživě vsadíme
(já znám tvé finty, a ty mé)
na jaro padlé do bezčasí
Ľudovít Farkaš
Vianočná nočná.
"Sú sviatky, nemám pre vás žiadnu robotu, len v Prefe mi zostali štyri vozne. Stiahnite mi ich do stanice." Povedal výpravca Marekovi - vlakvedúcemu manipulačného vlaku - v malej stanici na konci odbočnej trate. "Ludvičko, zeber mašinu a zájdi pre ne." Zopakoval mi Marek a ako vždy dodal, "ale daj pozor v tom sňahu". Vyšiel som do iskrivej vianočnej noci.
Napsali nám
v rubrice nový příspěvek (:-)
Melanie Nováková
Růžové prosincové ráno
na horizontu známá Lysá
Bílá poleva bez cukru
zdobí krajinu...
Moravský Anonym
nová poezie
KOLEDA
Říkám přímo -
Nemám rád až ke skřípění
úžery Vánoc
živených kšeftem magazínů
Červený kostým obtloustlého chlápka
Bohumír Vidura
nová poezie
ŠÁTEK VE VEŘEJÍCH
Skřípnutý šátek ve veřejích
vlaje na pospas
čí odkaz v něm uvízl
i když nemá hlas
Tamara Kolčáková
nová poezie
"Není mi lhostejno"
Čím víc stárneme,
tím víc v nás s léty sílí nostalgie.
Láska k rodné zemi probouzí vzpomínky.
Melanie Nováková
nová poezie
Z podchodu zní zvuk
rozpustilé hry na klavír
Věže kostelu jako by povstaly
Slunce se dere s kouskem ...
Jindřich Malšínský
Ukázka s dosud nezveřejněné knihy jihočeského spisovatele Jindřicha Malšínského KAŽDEJ JSME ŇÁKEJ s verši básníka A. J. Koláře.
SPLÍNKochaje se četbou v chladném stínu,smočím občas jazyk v bílém vínu.Zavřu oči, kniha spadla v klín,do mysli se tiše vkrádá splín.Nuda obestírá altáneka já myslím už jen na spánek.Kdepak altán, kniha, pohár s vínem!To čpí zatraceně těžkým splínem.
Šeď a
zase šeď. Pro mlhu není vidět ani na krok. Teplo mi není ani pod dekou. Nechce
se mi vstávat. Dívám se na hodiny. Sedm. Včera se měnil čas a tak vlastně
nevím, jestli je šest nebo devět. Dívám se z okna, na ulici není ani
živáček.
Libuše Matysíková
nová poezie
ZIMNÍ SLUNOVRAT
Z podzimního spánku
před úsvitem vstávám
v hlavě zlomky ...
Moravský Anonym
nová poezie
DOCELA MALÝ KLUK
Docela malý kluk v manšestrové bundě
a opravdovým opaskem dvakrát dokola
Jak pyšný jsem tehdy byl
na lesklou...
Pavlína Kollárová
nová poezie
Škemrám a prosím
Jen tolik co umíš
Nikdo mi srdce nezahřál více
Žes' pochopil a...
Moravský Anonym
nová poezie
Zmeškal
jsem
svatého
Martina na bílém koni
- tak
ticho až k ustrnutí-
ale nebylo s kým vyměnit ...
Jiří Rausch
Kosmas(O tom jak přišlo, že některé pasáže kroniky musely být vypuštěny)
Kosmas čeká návštěvu kanovníka Jana
Pan děkan Kosmas každý den
rád večer tráví samoten,
však bratr Jan mu ráno děl,
že navštíviti by jej chtěl;
ten kanovník je milý host
a nápadů má vždycky dost,
Tamara Kolčáková
nová poezie
Pak z pece vytáhnou ho...
Vdechni. M-m-m, jak jemně voní životem.
Jen potři česnekem
Alois Josef Kolář
úryvek z knihy"Černí baroni na Kladensku aneb Jak to bylo doopravdy"
I tentokrát jsme my tři, vojáci, už hodnou dobu seděli na dřevě pod telefonem. Byl konec šichty. Štajgr už měl vše vyždímáno a pozapisováno. "Co tam ještě ti chlapi dělají," zabručel si pro sebe, když čistil svých deset dioptrií před zpáteční cestou. Mínil tím naši partu dvou starších zkušených havířů. Razili boční chodbu asi padesát metrů nad námi...
Jindřich Malšínský
TŘESKY PLESKY / ukázka z knihy CITÁTY&CINTÁTY/
MÁ RÁDA STARCE,
JEN KDYŽ SPÍ SLADCE.
KARBAN, CHLAST A AUTOMATY,
OPATRUJ VÁS VŠICHNI SVATÍ....
.
Moravský Anonym
nová poezie
MLČKY
Poslední listí ze stromů
pořádá na konci sezóny letecký den
Přicházím mlčky
mlčky svou pozvánku přinesl dým
nikdo se neptá po vstupném
PŮLÍ ŘÍJNA
Melanie Nováková
nová poezie
PODZIM
Ve vzduchu tajemství
a vůně bramborové natě
Nažloutlé pouliční lampy
v mlhovině vypráví
podivné ...
Žofie Zejdová
Demižon
Karin milovala divadlo a anglický dramatik G. B. Shaw byl její oblíbenec. Nikdy by ji však nenapadlo, že něco z toho, o čem tak brilantně dokázal vyprávět, se stane právě jí. Vše to začalo jednoho zimního večera, kdy se po návštěvě divadla,Jindřich Malšínský
HASTRMANI V JIŽNÍCH ČECHÁCH
Celý článek naleznete na adrese:
https://obecspisovatelu.blog.cz/1810/hastrmani-v-jiznich-cechach
Moravský Anonym
STAV BEZTÍŽE
Společně s prvními ptáky jara, přilétali k nám z valašských kopců i naši
příbuzní. Strýc Stanislav na motocyklu, teta Věra v přívěsném vozíku.
Já byl tehdy hodně mladý a zahleděný sám do sebe.
Nechápal jsem jejich pošetilost. Řečičky o radosti z pohybu,
ptačí volnosti. Alespoň na chvíli, prý, letět proti větru...
Melanie Nováková
nová poezie
ROZLUKY
Poslední paprsky
babího léta
hýčkají výstřih
s vytetovaným motýlkem
Nic netrvá ...
Zora Šimůnková
To ti byl čert dlužný
Kristian Vadlejch byl zaměstnancem pohřebního ústavu a jako takový se rád procházel po hřbitově. S rukama za zády, vždy v černém saku, což byla vlastně jeho pracovní uniforma, chodil mezi hroby a dozíral.
Ke všem byl přísný, leč spravedlivý. Napomínal děti stejně jako babičky. Rád se díval zejména na hroby, do kterých pohřbívala jeho firma. Připadaly mu jaksi jiné, veselejší, důvěrně známější než ty ostatní. Dá se říct, že ke svým hrobům měl citový vztah.
Proto se jednoho listopadového odpoledne pozastavil nad tím, že na ...
Pavlína Kollárová
nová poezie
S vidinou většího pustil
rozčepýřeného vrabčáčka z hrsti
Posbírala ztracená pírka
zatímco on se plahočil za...
Melanie Nováková
nová poezie
RITUÁL
Moře jí líbá kotníky
Slunce rozsypalo
na hladinu střípky zrcadel
Kráčí dál
v šumivém opojení
upírá...
LOUČENÍ S LÉTEM
Dětské kolo
uvězněno kladkou
u zábradlí
Denně ho ...
"U ŽIDA"
Místecká náplavka
kola
běžci
milovníci jantaru
ve sklu...
Melanie Nováková
nová poezie
VYDRŽET
nad ubohým deníkem
pouštního léta
se rozplakal déšť´
V noci ji drží za ruku
jako...
Moravský Anonym
NÁSILÍ V LITERATUŘE A SPOLEČNOSTI. Kulatý stůl Obce spisovatelů.
Noticka.
Doplňuji pojmem "krutost ".
Mám pochybnosti, zda předložené téma je z otázek, které možno zodpovědět bez uzardění. Násilí v literatuře je staré jako literatura sama. Násilí ve společnosti je široký sociologický problém. Tématu se nelze...
Václav Valášek
Inspirace
Nevidím už pěknou řádku let. Slepota přicházela postupně, takže mi osud při mé smůle dopřál připravit se na to, že mne bude muset někdo vodit. Není to vždy jednoduché, ale když zvládnete základy nutné pro život, tedy prostorovou orientaci a sebeobsluhu, máte napůl vyhráno. Nezastírám, že bych někdy nejraději do všeho práskl a odebral se na věčnost, ale jak s oblibou říká moje paní, někteří jsou na tom...
Dajana Zápalková
nová poezie
Jsou okamžiky ...
kdy vnímáme
vodu v dlaních
slunce co tělo
obtéká
sílu stromu....
Libuše Matysíková
nová poezie
NA VLNÁCH MODRÉHO DELFÍNA
ROZKOUKÁNÍ
Vlny nás vedou vpřed
vzpomínky jistí hlubinu
vlny budou cílit hned
naši lahodnou vteřinu...
Moravský Anonym
Pro Music open. Červenec 2012
ZPRÁVA O SLOVU, MUZICÍROVÁNÍ A BANJU
Již za doby krále Šalamouna bylo prý předčítání básní doprovázeno hudbou šalmaje.
Podoba veřejného čtení literatury zvané Poezie, vyžaduje i dnes přizdobování literárního díla hudebními předěly. Jakousi hudební vystýlkou, leč, mnohdy bez souvislosti ke čtenému textu. Od časů Večerních chvilek poezie, (nic proti Večerním chvilkám poezie, a zaplaťpánbů za ně), jsou k básnickému textu téměř výhradně přiřazovány lyrické dumavé melodie klasického provedení. Klavír a smyčce, komorní atmosféra. Jakoby poslech čtené básně nutně vyžadoval Rodinovsky sošné gesto myslitelovy hlavy, podepřené dlaní ruky... Zvyk je železná košile. Neprošoupe se, ale nenadchne.
Podávám zprávu o jiném přístupu k prezentaci poezie. S dovolením, začnu oklikou:
Bohumír Vidura
nová poezie
...vše okolo letí a varovně mává
kde jsi a kam směřuješ
pro poznání sebe sama
kdy a kde může zvonit hrana
i s křížkem proti ďáblu.
Moravský Anonym
DŘEVĚNÝ PRÁH
(Text písně pro ženský hlas. Celostátní finále Porta Plzeň 1982.
Folková skupina Bumerang)
Dřevěný práh u našich dveří tak nízký nizoučký je...
A přec jej milý nepřekročí, a přec k nám milý nezajde.
Zdeněk Hledač
nová poezie
hlava vzhůru nohama
suším se vodou, smáčím v seně
(a vůbec - tápu v hygieně...)
všechno je jaksi
ěuǝɔáɹqo...
Milan Pastrňák
Černá růže
Svíce dohořela a v pokoji se zešeřilo. Malé nezbedné děvčátko však stále pobíhalo a prolézalo pod rakví. Černá dubová rakev postavená na dvou židlích uprostřed místnosti vytvářela jakousi bránu, kterou jakoby vždy prošlo do jiného světa. Nikdo nechtěl a snad ani neměl odvahu zastavit tu divnou hru...
Moravský Anonym
nová poezie
TRIPTYCH
Láska
můj Bože láska
Být stále přítomen v ní
v krvi ji cítit
bez podpálky rétoriků
nikdy si nezaměnit
tiché rozdávání
s halasem klevetníků...
Jindřich Malšínský
Ukázka z knihy
ZPACKANÉ REPORTÁŽE ANEB STŘEPY ZRCADLA DOBY
ECHOES OF THE MUSIC HALL
Seděli jsme na nádraží, choulili se do kabátu s vyhrnutým límcem a dýchali teplý vzduch do vzniklé škvíry v domnění, že se alespoň trochu zahřejeme. Mohli jsme jít do čekárny, kde dohasínal oheň v bubínku, který patrně pamatoval mocnáře, a otvorem polovypadlého, zadrátovaného kolena roury unikal dým. V tmavé, neútulné místnosti s lavicemi a několika židlemi u stolku bylo nedýchatelno a oknem na nástupiště spatřit přijíždějící vlak bylo nad lidské možnosti. Cestující vybíhali ven, když slyšeli hluk posunovaných vagónů na slepé koleji nebo projíždějící drezínu. Vlak měl zpoždění a tak jsme raději vstali, podupávali na místě, potom se rychlým krokem předháněli, kdo dojde na konec nástupiště a zpět. Bylo nám sedmnáct, sladkých sedmnáct!
Melanie Nováková
nová poezie
Dostala chut´
obout si boty
špičkami dozadu
Potlačit v sobě toho blázna
nepustit ho ven!...
Tamara Kolčáková
nová poezie
"Marie Pěluchové"
Básně Marie Pěluchové
Opěvuje krasu a silu hor.
Vše láskou dýchá, slova zvučně letí
Daleko s řekou až za obzor.
(Marie Pěluchová byla dlouholetou členkou LKPB, poznámka vkladatele)
Moravský Anonym
nová poezie
POTOKEM
/Moravské/
Potokem posílám z mařackých kopců
posílám zprávu z hradišťských lúk
povětřím rozsívám co dávno je popelem -
Co vídal jsem sukének plápolat...
Žofie Zejdová
Povídka desátá - Náhoda na víně tentokrát s ingrediencí hloupost
Loďka v bouři
"Odsouzená číslo.. " Vlasta se divoce posadila na posteli a rozsvítila malou lampičku. "Pane Bože" pomyslela si "copak se téhle noční můry nikdy nezbavím." Podívala se na hodiny a při zjištění,že je téměř pět hodin tiše zaúpěla. Za chvíli ji zazvoní budík a stejně bude muset vstávat. Lehce vyskočila z postele a začala se chystat do práce. V duchu přitom vzpomínala na uplynulé tři roky, na to, jak krutě doplatila na svou naivitu. Spláchla vzpomínky studeným džusem a vydala se krásným letním ránem do práce. Pracovala ve velkém květinářství, a i když byla vystudovaná učitelka, nevadilo jí to, mezi vší tou kvetoucí krásou jí bylo dobře, moc dobře.
"Vlastičko, prosím pojďte sem" hlas starého pána jí volal do prodejny. "Ano šéfe?" "Jen vy umíte uvázat tu...
Povídka devátá - Náhoda na víně tentokrát s ingrediencí pravda
Poslední vlak
Filip Opatrný alias Mirek Dušín, osmnáct let, student posledního ročníku Gymnázia v Červeném Hradci, tak to jsem já. Mimo rodičů a mladší ségry mám už jen svůj "komp". Svůj svět poctivě dělím mezi školu a počítač. Kámoše, tak ty nemám! K čemu taky?...
Moravský Anonym
nová poezie
PÍSEŇ O MALÍŘI
Maluje malíř obrázek nevšední
maluje řeky proud a kámen potoční
obrázek bez názvu jen šminky na tváři...
Jindřich Malšínský
UKÁZKA Z KNIHY CITÁTY
BLÁHOVÝ JE TEN, KDO SE DOMNÍVÁ, ŽE SVĚT JE MOŽNÝ ZMĚNIT K LEPŠÍMU. NEJVĚTŠÍ PŘEKÁŽKOU BÝVAJÍ LIDÉ.
HLUPÁK JE NENAPRAVITELNÝ PRO JEHO ODPOR KE VŠEMU, NA CO NEPŘIJDE SÁM.