Melanie Nováková

V CUKRÁRNĚ

(aneb na rodičovské)

Eli proč pištíš?

Tady si sedněte...

Vyberu vám dobrotku...

Maty sundej si tu bundu!

Pěkně si sedněte...

Ty neslyšíš Eli?

To máte za odměnu

u paní doktorky

jste to zvládli...

Neběhej Eli!

Maty ke stolečku!

Děkujeme...

Tak kluci
papat...

Proč nepapáš
Eli?

Je to moc dobré...

Tak vidíš...

Já si dám čajík...

Telefon...

Jo mami jsme v cukrárně...

Tak jsou oba zdraví...

Já prý vypadám strašně...

Už jsem byla v lékárně...

Jo jedeme domů...

Maty co zase máte?

Nezlobte kluci!

Tak to má Eli

jako první dárek

k narozeninám...

A já?

Ty je máš v červnu...

Dojídejte kluci...

Já ti pomůžu Eli...

Zaplatím prosím vás...

Nepobíhej
Maty a oblékej se!

Ukaž zapnu ti to...

Tak půjdeme kuřátka..

Děkujeme a na shledanou...

Na shledanou!

"Bože to ticho!"

"A nebude nám to chybět?"

AZYL

V masérově "tyrkysu"

místě zklidnění

chrámu zastavení

rozehrály symfonii

s tokem energií

léčivé ruce

Pohladily duši...

Melanie Nováková

Vánoční

Je z jiného těst
nepomůže zpracovávat a hníst
Válečkem jednolitou
hmotu nevytvoří
Natož aby vykrojila
dvě srdíčka a slepila
je láskyplnou myšlenkou... 

Růžové prosincové ráno
na horizontu známá Lysá
Bílá poleva bez cukru
zdobí krajinu...
Reklama kdysi mou rukou
napsaná na tom domě nevisí
Pomíjivost všeho a všech
EEG nevykazuje závažné změny
něco se ztratilo životem a léty
Hledači usnuli...? 

Z podchodu zní zvuk
rozpustilé hry na klavír
Věže kostelu jako by povstaly
Slunce se dere s kouskem naděje
ke všem doufajícím...
U psychiatra plná čekárna
zlomených duší
těch citlivějších z nás
Zdravá společnost... 

ADORACE
V modlitbách nejsvětějších
jeden za všechny
všichni za jednoho
komunita laskavosti
V tichosti s Bohem
vysoká klenba nad hlavou
a po těle ji "lechtá mráz"
Doteky víry

NEKONEČNO
Melodramata a tragikomedie
pozemské nekonečno...
Plastová srdce
místo opravdových
na dně soukromých moří

U ZPOVĚDI

V mléčném ránu
hlava nic nebere
City a obrazy vstávají
jak Fénix z popela
Modlitby - zažitá násobilka
V hrudníku rozžhavená láva
denně se zpovídám Tobě

PODZIM

Ve vzduchu tajemství

a vůně bramborové natě

Nažloutlé pouliční lampy

v mlhovině vypráví

podivné příběhy

Čertova jablíčka usnula

Ráno ožijí všechny

začarované princezny

CRAZY

znamenalo být úžasná...

Neztratit šílenost

bylo by větším štěstím

než zahlédnout kometu

DVĚ V JEDNOM

Přepíná na 2. JÁ

To 1. je příliš

emotivní

poctivé

srdečné

S tím 2. dohraje

to velké životní divadlo

Kdy přijde derniéra nepátrá

SNÍ

Azurové nebe

Větve pouštějí zlato

poskvrněně rubínem

na připravenou zem

Být přikrytá tělem

Rozsvítit noc

hvězdičkami v očích

Společně vítat den

na prahu světla a tmy

TENKRÁT

se milovali kdekoli

Značkovali svá teritoria

Zvířecí pudy explodovaly

ve jménu lásky

Tenkrát mělo všechno

jinou chuť a vůni

Tenkrát...

ROZLUKY

Poslední paprsky

babího léta

hýčkají výstřih

s vytetovaným motýlkem

Nic netrvá věčně

Slunce putuje oblohou

a motýlek odletěl do říše snů

Proti modré obloze

levituje zlatavé listí

opatrně jako když obracíš

listy v památníku

Barevné příběhy

na zemi ztrácí kontury...

Přes brčko upíjí

jejich "Long drink"

Chutě vyzrály...

Doby kdy pila lačně

a nenasytně jsou tytam

Někdy se nezkušeně rozkašlala

po tvářích se kutálely slzy

Umění vychutnávat

Srká pomalu...

Sklenice není bezedná

až dopije pustí ji na zem

Střepy přece přinášejí štěstí

NEZAPOMENUTELNÉ

Viděla všechno nově

to On jí půjčil své oči

lehkost bytí

křídla racků

Voněl dálkou

tělo měl jemné

jako maminčina

jelenicová rukavička

BLOUDĚNÍ

Chránění soukromou bublinou

osamělé ostrůvky

bloudící přelidněným světem

Odděleni mlčením a obavami

utíkali k individualizmu

a hrstce rádoby přátel

UŽ NEPLAKALA

bylo ji pusto na duši

než aby tomu ulevily slzy

Na zimních botách

malovala vyschlá sůl

bělostnou krajku

Slunce si brala u krbu

vyzbrojena knihou

Uvnitř našla jen

rozsypaný čaj

Čas se stal prázdným kontinentem

RITUÁL

Moře jí líbá kotníky

Slunce rozsypalo

na hladinu střípky zrcadel

Kráčí dál

v šumivém opojení

upírá zrak k nekonečnu

Mocná bohyně

nepatrná jak zrnko písku

TRÉNINK

Ochočit vlastní JÁ

možná nedokáže

Porozumět

hledat

naslouchat

nepopírat sama sebe

je nejspíš doping

pro duši v kondici 

LOUČENÍ S LÉTEM

Dětské kolo

uvězněno kladkou

u zábradlí

Denně ho míjí

Přední duše vyfouklá

jako dětská nevinnost

Na nosiči plno úkolů

"U ŽIDA"

Místecká náplavka

kola

běžci

milovníci jantaru

ve sklu...

Čtyři světlé

chlapecké hlavy

Jedna, dvě, tři!

Skok ze splavu

do hlubin chlapecké duše

Stařecké skvrny

na rukou

Umí vrátit chvilky světla

Zapíná projektor

pouští film

vlastní produkce

Dělal že ji nevidí

a ona dělala že nevidí jeho

krásně zbabělé

Oba měli vitríny plné trofejí

jen ty o které jim šlo

nebyly nadostřel

Kdo vidí do lidské duše

OPŘÍT SE

Nakonec ji zbyly jen předměty

Modrásek z Peru

s kobaltově modrými křídly

jarně zelený motýl z Asie

se "zlatou prdelkou"

ručník a osuška s nápisy wellness

prstýnek s lotosovým květem

šeptané sliby

a samota v podbřišku

SLEPIČÁRNA

Když navštíví ji slepice

řečí jak zrní v otýpce

Všechny jsou úžasné a všechny v křeči

každá si problémy léčí řečí

Ráno zas slepičí

natvrdo do sebe klovou

mezi tím zobou a zobou

Recepty na život kokodají

kdo, s kým a proč a jak

brzy ji z toho trefí šlak...

Ztracený čas v jedné slepičárně

uplynul hloupě - tak marně

VYDRŽET

nad ubohým deníkem

pouštního léta

se rozplakal déšť´

V noci ji drží za ruku

jako děcko

Dny prospí

s otevřenýma očima

Do kopce táhne

batohy dva...

Dostala chut´

obout si boty

špičkami dozadu

Potlačit v sobě toho blázna

nepustit ho ven!

Snaha vypadat normálně

svět přestal být barevný...

Spolkla úzkost v hrdle

Jdi se bodnout mozku!

Ty oči...

Pohledem s ní odloupával

vrstvy kůže

Přišpendlil ji jako motýla

do své sbírky

Těší se do klidu

Poezie nože cibule a rajčat

na drobno nakrájených

základ pod maso...

Smlsnou to bez hodnocení

a zbytečných řečí

uvízlých jako prach

v chuchvalcích času

Celý život touží

někomu patřit

Nepatří nikam

jako abstraktní koláž

vznáší se nad cizím světem

Nikoho už k sobě nepustí

obehnaná plotem

žije paralelní život

Každý je někdy

někomu nikým

Čeká na zázrak

Kolik slov bude ochoten

vypustit z úst

pokládajících slova

za zbytečná

úst skoupých na cokoli

Čeká na zázrak

Komunikuje s tokem

všelijakých myšlenek

a svým vlastním já

Těší se na obcování

s bílým papírem a tužkou

Nad pergolou

s oblíbeným sloganem

..."Bohu díky"

bláznivě tančí

stíny javoru

Smích a štěstí

uloží do batohu

na dobu

(ne)určitou

Pozdní sběr

Sbírá orgasmy

jak dračky peří

Nejkrásnější okamžiky

pěchuje do růžové sypoviny

pro sebe

DEŽAVÍ
Ráno na chodníku

cítí sůl moře

křik racků

nohy v žabkách

detail očí

objímající ruce

 dojetí...

Štěstí

 neudržíš

nespoutáš

Poletuje zlehýnka

chmýří pod blankytem

Kouzlo ztrácí moc

překvapení se nekoná

mistrovské divadlo

má derniéru 

Říká jí lásko
znenadání bouchne
jako saze v komíně
Co uvařili
je rozmetáno
To hlava nebere
Začnou zas od nuly
zatnou zuby
zatáhnou drápky
být se musí
Začnou od nuly
Pokolikáté?
Vteřiny
minuty
hodiny
dny
měsíce
roky
Kompromisy a smíření
Říká jí moje lásko

Vyhnout se špatné energii

Tuší že dojde ke střetu

Stáhnout se do koutku uvnitř sebe

Přepnout na jiný kanál

s obrázky které neomrzí

LETĚT
Rorejsi na nebi 

pořádají na oko

 neřízenou rozcvičku

Zapnuté sonary řídí bytí

Odněkud z východu klube se z pelíšku slunce

Vstávej a let´! 

Boží beránci

s načechraným rounem

sedí na modré peřině

Očima mžouráš

do kulaté vanilky

Otvíráš srdce

náhody neexistují...

Vše je jak má být

BOBŘÍK MLČENÍ

Hra na Bobříka mlčení

chytla tě...

Mou starost nevnímáš

jak se tam uvnitř sebe máš?

Budu hrát s tebou

když to chceš

nás dva už možná nenajdeš

V bytě je ticho

ozvěna rozhovorů

odněkud z dálky zní

Tenkrát jsme nehráli

hry ubohé a stupidní

NÁVRATY

V erupcích lásky

minulých životů

vítám tě moje Slunce!

Pupečník houževnatý

tenký jak vlas neustřihnu

Magie osudů

Kapky deště se nadechly
v kalužích řetízkují
jak pravá slivovice
Občerství zem
jako hospodář přítele
aby se po správné dávce
vše nadechlo
rozjasnilo
usmívalo 

MÁJOVÉ DNY
Šerosvit v jantaru
lidský úl bzučí
oharky světýlek
v koutcích úst
Rozkvetlé kaštany
jen nebýt sám
dny svobody

BDĚTE
Vyprahlá země
prosí o milodary
Škemrá
Flirt kapek s půdou
Co jsme si nadrobili
to si sníme

MARTINĚ
Kdepak se poztrácela?
Na snahu kouká
nabubřele bez zájmu
Rozsvítit světo
v známých očích
Pokrájí cibuli na prkénku
Slzy smíchu
střídají proudy samoty

SNY
Vezeš se na vlně
Kopeš je v sebeobraně
Luštíš své sny
mícháš andělské karty
Rozdané osudy početím 

Chci zůstat věrná sobě
nepapouškovat současnost
Milovat jinakost a minulost
třeba s vyrážkou
Dnešek je nepopsaný list
Zítřek nová zkušenost

ETAPY

V tuhle hodinu
podpatky naposled
klapou chodbou
Minulý život odevzdáš
jak hasič výstroj
Nehoří
Pro jednou nehoří!
Nebude
Kroky minulosti nespočítáš
V uších ozvěna...
Ztracená jehla v kupce sena
nebo ta jež se konečně našla

ŠKOLA

Všichni jsou tví učitelé

Od hlupáka se nic nenaučíš?

Podlého nechceš potkat

Lekce a metodiky

nejsou v tvé kompetenci

Vnímej...

JARNÍ ROZEDNĚNÍ

Kulaté věže

baziliky konečně povstaly

Růžolící nebe

sem tam křehký topol

Modlíš se jen tak pro sebe

Děkuješ

SMÍŘENÍ

nejtěžší úkol člověka

Pohladit ostré lokty

nekopat kolem sebe

vnímat jen hvězdné nebe

Život se točí v kruhu

po bouřce zahlédneš duhu

Smíření...

POZNÁNÍ

Tiše se obléká

nikam se jí nechce

Ve dveřích se otočí

něžně ho políbí pohledem

Seběhne dvě patra schodů

náhlý poryv větru v uličce

ji zvedá šaty

Vyplašeně je rovná

prach a písek v očích

Třetí oko křičí

to jsi ty !

Utíká....

NÁVRATY
Život ji studí
Sněhové vločky
na nahém těle
Mít nohy v teplém písku
cítit své bytí
v konečcích prstů
Věrný Pátek úsměv
je s ní na každém kroku
Uvnitř rozlítaní motýlci 

 RITUÁL

Mlhavé ráno

čeká ho

Přiletěl holubí král

Usedl na špičku jedle

v zahradě opuštěného domu

Chvíli se na postu

nejvyšším hřál

Ptačí pýcha k lidské nedolétne

KYVADLO

Mlčí...

Ptá se ano - ne?

Musí se spolehnout na intuici

Žít s chybami

je pravděpodobně lidský úděl

ŠTĚSTÍ

Oči jí zářily uspokojením

Dnes si stěžuje ...

Někdy nestačí

dobré úmysly a srdce

Jít za sny pokud jsou

Nebo se zakousnout do nepohody

jako buldog a pustit ji

až bude na kolenou

Štěstí je proklatě

relativní pojem

Život

se většinou sesmrskne v hloupou anekdotu 

Nebeský režisér ji zkouší 

Dřív nebo později lituje

Cesta bez východiska

nebo sebeláska bez ohledů

Útěky

Z touhy po minulém životě

noří se do fantazií

Ovládnout umění nevědět

Nad krajinou 

podmáčené listopadové mraky

Zapálí svíčku

na stropě tančí stíny

Utíká... 

Odmítání

Topí se

Studna je hluboká

jen jedna ruka nad hlavou

Polyká andělíčky

lano odmítá

není návratu?

Být
sněhovou vločkou

v čokoládových polích

stínem ženy na plátně

vzduchovou bublinou potápěče

prvním paprskem na hladině

kapkou potu na hrudi milého

eskymem v jeho ústech

prvním váhavým dotykem

žralokem před útokem

Čím vším bych chtěla být?

Jen nepřestávat snít... 

Radosti po Česku

V pivní pěně oči září

úsměvy - dva samotáři

Svět je lepší - barva v tváři

omládla a pryč je stáří

V pivní pěně - jaká změna

proměněn muž i ta žena

U kartářky

Míchání karet

lehounce kloužou v ruce

Co duše cítila

v obrazech zjevilo se

Je druhým pilotem

v pozemském letu

dostala navigaci

nejednu větu...

Ustojí turbulence?

Přeje všem dobrý let

jednou se vrátí zpět

na onen svět...

VÝMLUVY

Emoce atrofovaly

Noemova archa odplula

Slaný déšt´ na tvářích

hlava už zase hledá výmluvy

Kéž by se odvaha

k osudovým rozhodnutím

povinně očkovala

OČEKÁVÁNÍ

Sbíjet střechu ptáčkům

Uvěřit mezi mraky

že všechno má smysl

i když si nabiješ

Zítra to nebude mít

takovou cenu

Balancovat na žebříku

vystoupat co nejvýš

sáhnout si na nebe

KATARZE

Mít uvnitř sebe

své tiché básně

Něžně bezzubé

které nikdy nespatří

světlo světa

NA KONCI SVĚTA

Nazlátlé kotouče slámy

lesy plné jasanů

stavení svlečená na cihlu

ploty bez latěk

Vztahy slepené

dětmi jejich dětí

Zamknuti v samotě...

Tenkrát mělo víno jiskru

dávno vyčpělo

Kytara šeptá

melodie z prachu

Alkohol obnažil

nezhojené rány

Kašle na návštěvu

Jak jít dál?

VÍTĚZ JE SÁM

Nemá s kým sdílet

euforie se vytratila s bublinkami

Dívá se na nebe

počítá hvězdy

kouří jednu za druhou

Osamocený vítěz

Štěstí je jen slovo

BOŽSKÝ ACHNATON

Z papyru pod sklem ji sleduje

V prostoru koktejl emocí

Stínohry pouště

v alabastrovém svícnu

Minulost v současnosti

ten pohled důvěrně zná

Život

se většinou smrskne

v hloupou anekdotu

Nebeský režisér ji zkouší

Cesta bez východiska

nebo sebeláska

bez ohledů

BÍLÁ

Prochladly dvě linky autobusů

řidiči ometají své miláčky

Zkamenělý učitel národa

dostal předvánoční dárek

bílou čepici a šál

Možná si přál šátek přes oči

NOVÝ DEN

Namaž si místo džemu

na chleba lásku

Vše spláchni kávou

vonící porozuměním

Nazuj si boty

plné odpuštění

Vykroč do nového dne s nadějí

život není jen beznadějný lhář