Dajana Zápalková

Kdybych...
Kdybych byla tanečnicí
protančím den
kdybych byla motýlem
přivoním ke každé kytce
kdybych byla švadlenou
ušiji kalhoty krtkovi
nebo sestehuji lidská srdce
aby měla k sobě blíž ....

Dětská hra
Vzpomínám dětskou hru -
má mě rád - nemá mě rád
trhám lístky kopretiny
nikdo bez viny
počítám vteřiny
pro odpuštění

Na poušti
Jaký to klid na poušti
mezi prsty písek propouští
rozpálenou zem
Den za dnem
hledám stín
V co věřím?

Vánoční čas
Na nebesích roztrhaná peřina
krajina rázem bílá
s blýskavými světýlky
vánočního stromu
hraje si meluzína
Stavení opředená něhou
očekáváním
narození božího syna
Vánoční čas vklouzl pod kůži
každému z nás
Haleluja

Jít dál
Život není procházkou
růžovým sadem
hledáme své štěstí
pláčeme
obracíme listy všedních dní
chceme je přepsat
či raději vytrhnout
To nelze
Je třeba jít dál
k rozkvetlé růži přivonět

To nezměníš
Za okny prší
nezvyklé Vánoce
Ticho a klid
se snesly nad krajinou
Zase si dělá co chce
zase má vyhráno
Nejvyšší přihlíží t slotě
stopy deště zůstaly
otištěny v poli
bez možnosti vymanění

Hledání
Já hledala krásná slova
pro verš rozházený
Já tápala
dnes a znova
her bláznivých ...
Vzpomínka na dětský čas
už není
Aspoň v melodii 

zvony bijí ...

Jsou okamžiky ...

kdy vnímáme

vodu v dlaních

slunce co tělo

obtéká

sílu stromu

břehy plynoucí

do ztracena

i smích

co z hrdla letí

slzu

jež z oka sklouzla

Jsou okamžiky

jako jablko červené

toužebný pohled

za tažnými ptáky

jako úsvit do moře

kdy vše line se

směrem

kam chceš

kam dovolíš

Golfový míček

Po golfovém hřišti

tisíce bílých míčků

jak šípy vystřeleny

hledají důlky naděje

žalují hroudě

zelenému koberci

co příčinou zloby

Golfový míček uvolnil uzdu

energii lidství

Putování myšlenek

Myšlenky utekly

do teplých krajin

za sluncem

za vodou průzračnou

na úpatí hor

kde se do lišejníků noří

lehce

jako mořský vánek...

Za svítání na řasách

duhová slza

otevřela den

Drony

Rozdrnčely les i ves

ty malé drony

paprsek slunce

vynesl je ještě výš

Křídla ptáků sladěny

v jejich rytmu

rozříznou společně vzduch

jako nůž bez střenky

Opakují zas

svůj zvídavý let

dobře ví

jak soukromí lidí

obelstít

Ranní šálek čaje

Při ranním šálku čaje

vzpomínky na svá

malá tajemství

na čas lásek

setkání

i loučení

Navždy je liju

do kuchyňského dřezu

dočítám stránku

a čekám

čekám na setkání

či na příští zpětný vlak....

Konec léta

Už je to slunce zubaté

co vodní hladinu

bezelstně olizuje

jakoby plakalo zoufale

že léto v nenávratnu

že šípek do ruda vybarvil se

Na břehu rybář

posledního kapra tahá

oka léta rozervána

krajina v mlhový opar

halí se ....

Prázdnota

Chybí chuť odpouštět

říci promiň

já nerad

potěšením plná šrajtofle

zvrácený vkus

srdce ztvrdlo na kámen

To přináší doba

perníkové srdce z pouti

pohladí na duši

Masopustní veselí

Smrt kroužila

všude kolem

když ji vezli na márách

ani slzy nechyběly

když ji v odkrytý hrob

ukládali

Basu Julču pohřbívali

tu čarodějku všech bálů

tancovali u cimbálu

Veselí smích nechybělo

v dědině to tak bývá

Masopust se slaví

Našeptávání

Tak odjeď

někam daleko

kde hýčkat tě budou

Tak odjeď do dálek

kde slaná chuť

lepí se na jazyk

řeč neznámá nevadí

Tak odjeď

s tužkou a papírem

kde budeš přílivu naslouchat

počítat bóje

rozumět sama sobě

Tak odjeď

Siluety

Galerie plná

barev stínů

dívala se do odstínů

červenala

bledla

zbylo jen chvění

Vše u konce

Za kým se otočit

S kým promluvit

Skicy vysvlečených siluet

podoby nemají

Pokladnička života

Každý jdeme sám

se svým osudem

jako s pytlem na zádech

Někdy stoupáme ve vteřinách

jen několik schodů vzhůru

jakoby do oblak

Jindy jsme hnáni

po schodech dolů

snad do pekel

Rozuzlení tajemství

uzamčeno v pokladničkách

našeho života

Jak je otevřít